Historie staré Hřebenové cesty

Historie staré Hřebenové cesty (Kammweg)

        V Děčíně dne 25. března 1878 byla založena první turistická organizace v Českých zemích – Horský spolek pro České Švýcarsko (GVBS). Díky pánům Gustavu Adolfovi Resslerovi, který inicioval založení Horského spolku pro České Švýcarsko, a Augustovi Weyemanovi, jenž působil v Krušných horách, se idea organizované turistiky v severním pohraničí rychle šířila. V roce 1882 vznikl Svaz turistických spolků Krušných hor a Středohoří později přejmenován na Svaz horských spolků severozápadních Čech (NWBGVV), za rok nato byl založen Středohorský spolek Ústí nad Labem později přejmenovaný na Horský spolek Ústí (GVA) a o dva roky později se sloučily spolky ze Šluknovského výběžku do Horského spolku pro nejsevernější Čechy (GVNB). Označení základních turistických tras bylo obvykle vůbec prvním krokem podniknutým turistickými sdruženími.
        
         Nad soustavou kratších a středně dlouhých tras vynikaly svou povahou specifické dálkové trasy, které kromě praktického významu měly také významný integrační rozměr. Nejambicióznějším projektem německých turistických spolků Čech byla Hřebenová cesta (Kammweg). Vyznačení hřebenové cesty z Ještědu na Růžovský vrch navrhl cestmistr Horského spolku pro nejsevernější Čechy Josef Mohr 13. srpna 1901 na zasedání, na které Horský spolek pro nejsevernější Čechy (GVNB) pozval delegáty tří sousedních organizací, Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (DGV),Horského spolku pro České Švýcarsko (GVBS) a Sdružení jiholužických přírodovědeckých a horských spolků Lusatia (VLSSNGV) ze Žitavy. Na schůzce výše uvedených spolků konané 13. dubna 1902 ve Varnsdorfu bylo vyznačení této Hřebenové cesty schváleno. Na návrh Augusta Otta z Varnsdorfu byl pro asi 60 km dlouhou trasu vybrán "nadregionální" piktogram, podobně jako u jiných dálkových tras protínajících spolková území několika turistických organizací s odlišnou značkařskou praxí. Byl jím modrý čtyřzubý hřeben na bílém pozadí, využívající homonymního významu německého "Kamm", obdobného českému "hřeben". Čtyři zuby hřebenu měly symbolizovat čtyři jeho zakladatelské organizace.
        
         Značení cesty proběhlo v letech 1902–1903. V roce 1903 zároveň proběhly porady Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (DGV), Rakouského krkonošského horského spolku (ÖRGV) a Krkonošského horského spolku (RGV) ze Slezska. Na schůzce konané 16. září 1903 v Kořenově dospěli k rozhodnutí prodloužit Hřebenovou cestu z Ještědu na Sněžku. Tento úsek byl realizován v letech 1904–1905. V roce 1904 se svou větev z Ještědu po rozhlednu Štěpánku rozhodl připojit i Německý horský spolek pro Jablonec a okolí (DGGU).
         
          Na zasedání Svazu horských spolků severozápadních Čech 28. února 1904 navrhl člen ústředního výboru a jednatel Teplického horského spolku (TGV) Josef Brechensbauer označení asi 250 km dlouhého úseku z Podmokel do Háje u Aše, k čemuž došlo v letech 1904–1906 i přes nepřízeň thunovských velkostatkářů v Polabí.
        
          Hřebenová cesta tak vedla ze Sněžky do Aše. Na označení dlouhé krušnohorské pasáže se podílely jak členské organizace svazu, tak některé mimo svaz stojící spolky. Hřebenová cesta, jež vedla ze Sněžky až k Aši a na několika místech překračovala rakousko-německou hranici, se stala pevným svorníkem jinak dosud dezintegrované německé organizované turistiky v českém pohraničí. Od července 1920 začala probíhat jednání mezi Svazem německých horských a turistických spolků v Československé republice (HDGW) a Klubem československých turistů (KČST) o podobě jednotného značení. Na první schůzce konané 14. července 1920 s návrhem Německého krkonošského horského spolku (DRGV), aby byla i nadále Hřebenová cesta značena stejným symbolem, souhlasili i zástupci KČST. Přestože šlo o hlavní trasu, která měla být podle úzu KČST značena červenou barvou, přihlédli k tomu, že její části procházely Německem. 
         
             Ke konci roku 1921 navrhla sekce Vidnava Moravsko-slezského sudetského horského spolku (MSSGV) prodloužení Hřebenové cesty z Broumova až do Krnova, kam byla dovedena v roce 1923. V roce 1926 Německý horský spolek pro Orlické hory (DGVfdA) dokončil úsek této hřebenovky na svém území, a tak bílé plechové značky s modrým hřebenem nyní vedly turisty z Krnova až do Aše. Z Aše do Přimdy vyznačila 120 km úsek Hřebenové cesty v roce 1932 chebská sekce Německého alpského spolku (DAV Eger und Egerland). Z Přimdy do Vyššího Brodu vyznačil další úsek Německý šumavský spolek (DBB), který ve své 51. výroční zprávě ze srpna 1935 uvádí, že je trasa Hřebenové cesty téměř dokončena. Hřebenová cesta tak dosáhla celkové délky i s propojením na Rennsteig – hřebenovou stezku v Durynském lese včetně různých odboček k významným cílům téměř 2 000 km a byla tak ve své době nejdelší turistickou trasou v Evropě. 
        
          Hřebenová cesta významně přispěla k hospodářskému rozvoji strukturálně slabých horských oblastí a k vytvoření buditelské kultury typické pro severní Čechy. S jedním přerušením v letech 1914–1918 byla Hřebenová cesta hojně využívána až do vypuknutí druhé světové války. Na konci války její používání téměř zcela ustalo. Velká výměna obyvatelstva v bývalých Sudetech způsobila, že se na Hřebenovou cestu stále více zapomínalo. Noví obyvatelé pohraničních oblastí, kteří přesídlili z východu a vnitrozemí, měli zcela jiné problémy než udržování kulturního dědictví vyhnaných Němců. Hřebenová cesta byla opuštěna a značení odstraněno. Nezůstalo nic, co by připomínalo její tvůrce. V Kamenického toulkách českým pohraničím z roku 1947 je ještě zmiňována trasa staré Hřebenové cesty s novým názvem "Strážní cesta".
      
          Výše uvedené informace jsou z průvodce Stará Hřebenová cesta Krušné hory, který si můžete zakoupit zde: https://eshop.krusnehory.cz/stara-hrebenova-cesta.html</div>


Seznam zkratek:

DAV Deutscher Alpenverein - Eger und Egerland 

DBB Deutscher Böhmerwaldbund

DGGU Deutschen Gebirgsverein für Gablonz und Umgebung

 DGV Deutsche Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge

DGVFdA Deutsche Gebirgsverein für das Adlergebirge

DRGV Deutscher Riesengebirgsverein

GVA Gebirgs Verein Aussig

GVBS Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz

GVNB Gebirgsverein für das Nördlichste Böhmen

HDGW Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik

KČST Klub československých turistů

MSSGV Mährisch-Schlesische Sudetengebirgsverein e. V. 

NWBGVV Nordwest Böhmischer Gebirgsvereins Verband

ÖRGV Österreichischer Riesengebirgsverein

RGV Riesengebirgsverein

TGV Teplitzer Gebirgsverein

VLSSNGV Verband Lusatia südlausitzischer Natur-und Gebirgsvereine